Stephaniegreen | Stephanie Green

Když jsem se ráno vzbudila, vedle postele na kufru ležela obálka adresovaná mně. Bylo mi hned jasné že je to od taťky. Oblékla jsem se,opláchla, učesala a seběhla jsem s obalkou dolů. V Kotli ještě nikdo nebyl. Sedla jsem si ke stolku pro dva. Otevřela jsem obalku a chystala se přečíst dopis. Když už jsem rozkládala papír,tak mi někdo dal ruce přes oči. Bylo mi jasné kdo to byl. Andy. Posadil se naproti mně a já začala číst dopis:

 Byla středa večer.

Seděla jsem u sebe v pokoji když najednou přiletěla sova. Nesla mi obálku. Byla od mého otce.
Psal jestli bych nemohla na chvíli domů že musí Camile odvést do porodnice. Těšila jsem se. Nejen že budu mít další 2 sourozence, ale také že uvidím zase bratry,tátu a Camile.
Ihned jak jsem dočetla dopis jsem si hodila do tašky pár věcí a vyrazila na cestu. Nečekala jsem ani moc dlouho na nádraží.

Cesta utekla vcelku rychle :) Doma jsem byla asi kolem 9. Bohužel to rychleji nešlo :/ Když jsem přišla domů Camile s taťkou už na mě čekali v předsíni. Z obýváku bylo slyšet kluky, takže mi bylo jasné, že je budu muset uspávat. Nebyla jsem zrovna dvakrát nadšená, protože jsem byla po cestě unavená.

Dneska jsme spali do oběda jelikož jsme přijeli pozdě v noci. Všichni už spali tak jsme si šli taky lehnout do Andyho podkrovního pokoje, který byl vymalovaný na modro. Vstali jsme asi okolo čtvrt na 12 :) Andrew byl nejspíš už dávno vzhůru,protože v pokoji nebyl.Chvilku jsem se ještě povalovala a pak jsem teprve vstala,aby si o mě nemysleli že jsem nějaký povaleč. Když jsem se trošku upravila a vzala si a sebe něco poholného a zároveň trošku kulturního, jsem se rozhodla vydat se dolů.

 Když jsem se ráno probudila, čekalo mě nemilé překvapení. Probudila jsem se na lavičce u nějakého stromu.Vůbec jsem neměla ponětí kde to jsem. Vedle lavičky stál Andrew a vypadal trošku vystrašeně. Ani studenti, které jsem zahlédla, nevypadali v klidu. Andrew říkal že už to tam celé prolezl a že všechny brány jsou zamčeny. Tak jsem se vydala s Andrewem na průzkum.
Po chvilce bezvýznamného prohledávání vesnice jsem slyšela troubení. Napadlo mě že nás někdo shání, aby nám řekl jak jsme se dostali tam kde jsme. Vydali jsme se proto zpátky ke stromu. A měla jsem pravdu. Kousek od místa kde jsem se probudila stál trubač. Křičel na celé kolo. Křičel něco o tom že má do Yorku přijet král nebo co. Všichni jsme na něj dívali jako na blázna. Když po chvilce usoudil že asi opravdu o ničem nevíme, ani se nesnažil nám to vysvětlit. Jen napsal program na tabuli a zmizel. Všichni jsme se sesunuli k tabuli kde byl nějaký program.

Dneska mělo být slavnostní otevření nové Příčné ulice. Docela jsem se těšila. Už si ani pořádně nepamatuju jak vypadala ta stará :D

Do Kotle to přitáhlo celkem dost lidí. Tolik jsem jich tu snad ještě ani neviděla. Všichni se postavili do řady a čekali než někdo otevře.

Nakonec se tam objevil nějakej chlapík z ministerstva, který nás všechny pustil dovnitř. Na začátku to vypadalo úplně stejně. Nalevo byl obchod s kotlíky. Řekl nám, že ti co mají 14+ mohou jít s jeho pomocníkem na tombolu, a že zbytek může jít s ním na prohlídku zbrusu nové Příčné ulice. Těšila jsem se co tu přibylo nebo co se změnilo. A taky na ty soutěže co měly být