Stephaniegreen | Den v Příčné ulici

Dneska jsme měli v plánu jít do Příčné ulice. Nikam jsme nespěchali protože jsme věděli že bude otevřená celý den.

Jako první jsme si to namířili ke Gringottovi banky, protože ani jeden z nás neměl u sebe žádné peníze. Když jsme přišli před banku čekalo nás nemilé překvapení. Fronta od dveří, přes celé schodiště, až do poloviny ulice. Co nám zbývalo. Museli jsme si počkat. 

K naší smůle stál před námi Eam. Andrewovo "oblíbenec". Byla jsem v pozoru, kdyby Andrewa napadlo něco udělat. Naštěstí měl dost rozumu. Místo toho abychom se ho báli, skoro jsme se mu smáli. Narostla mu bradka :DD Vážně jsem v sobě musela ten smích držet. Nechtěla jsem si přivodit nějaké problémy o tak dokonalých prázdninách ^^

Po nějaké době nás přestalo to čekání bavit, tak jsme se rozhodli jít čekat do kotle. Když jsme přišli tam, bylo tam téměř pusto. Sedli jsme si ke stolu a povídali si :)

Najednou se ozval rozhlas, že banka bude otvírat své brány. A tak jsme se zvedli a šli. Fronta byla přes půlku banky. Kousek přede mnou ve frontě stála Julie. Hrozně dlouho jsem jí neviděla takže jsem byla ráda že jsem jí viděla :)

 Šlo to celkem rychle a už jsem stála u přepážky a vybírala peníze. Takže jsem pak akorát musela počkat na Andrewa.

Samozřejmě první kam jsme si to namířili bylo do cukrárny ! A pozval mě na zmrzlinu ^^ Dala jsem si citrónovou a on čokoládovou. Citrónová byla celkem kyselá a le výborná. Koupila jsem si i čokoládový žabky, protože jsem se rozhodla že začnu sbírat ty kartičky. Mám jich 7 ! :D jsem frajer :D

Jelikož nemám kam je dávat tak jsme zamířili do papírnictví. Koupila jsem si i štítky protože mám v kufru hromadu pytlíků, a musím je vždycky otevřít abyh zjistila co je vevnitř.

Najednou se v papírnictví objevila Julie :) Byla jsem celkem ráda že jí vidím :) Říkala že nás hledala. Andrew měl možnost jí vrátit medvídka.

Pak jsme si chvilku s Julií ještě povídali, protože jsme se dlouho neviděli. Po chvilce Andrew začal s tím že nám to trvá dlouho. Tak jsme se rozloučili.Julie stejně už musela jít.

Ještě jsme Příčnou pořádně prolezli, nakoupili pár věcí, a vrátili se do kotle.

A proto že jsme byli oba dva z tak náročného dne unaveni,lehli jsme si do postele a ještě chvíli jsme si povídali.

Ještě necelý týden a pojedeme za jeho rodinou :3