Stejný osud...

 Dnešek byl opět nádherný.

Až na to že mi teprve dneska přišlo vysvědčení které zdobí jenom jedna známka :D a to nádherné V z lektvarů. Byla jsem šťastná protože jsem nečekala že by se mi ten lektvar mohl povést. Teď jenom dokončit ostatní známky :D

Dneska jsme byli jsme ve Visánku u rybníčku s vodopádem kde jsme si dali první pusu. Je to prostě nádherné místo. Mohla bych tam vážně být celé prázdniny. Jen tak jsme tam stáli,dívali se na rybník když najednou z něj vypadlo něco co bych nečekala. Vykoktal ze sebe "Miluji tě" 

Vážně jsem to nečekala... Opět jsem cítila jak celá, od hlavy k patě, rudnu!! Bylo to tak nečekaný....

Ještě chvilku jsme tam stáli a pak se vrátili do Kotle. Respektive k Andrewovi na pokoj. :) Tam jsme si sedli do postele a povídali si.

Řekl že mě chce víc poznat , tak že budeme každý o sobě něco říkat. Dozvěděla jsem se že má jednoho nevlastního rodiče jako já. On nemá otce, já nemám matku. Nemluvilo se mi o tom lehce. Je to první velká vzpomínka z mého dětství. A ještě k tomu takováhle.

Dále jsem se o něm dozvěděla že má nevlastního bratra. Myslím že říkal že ve Zmijozelu. Ještě že moji bratři ještě nechodí do Bradavic. Asi bych se zbláznila. :D

Povídali jsme si strašně dlouho. Když se venku rozsvítily lampy začala jsem zívat, a tak jsem už šla spát.

Zítra asi budu spát dlouho cítím jak jsem unavená :D