Milý deníčku

měla jsem včera jít spát dříve protože jsem nemohla usnout a když jsem konečně usnula, tak jsem pak prospala skoro celý den. Probudila jsem se a byl zrovna začátek poslední hodiny. Řekla jsem si že to nemá cenu, tak jsem šla do lotroskopu. "Nečekaně" tam byl Andy :D Společně s ním jsem tam zahlédla i Vin, Kristen a nějaký kluk na jehož jméno si nemůžu vzpomenout :D Dohadovaly se tam že ten kluk není žádný cvičný panák či co. Dál už jsem je neposlouchala. Andy mi nadiktoval přeměny co dneska brali a já začala procvičovat.

 Milý deníčku

Jelikož včera jsem šla spát později tak jsem si dneska opět přispala :D
Ve vstupní síni jsem potkala Andyho. Hrozně se mi omlouval za to že včera nemohl být se mnou. Prý musel nečekaně odjet. Chápala jsem to. Nebyl doma na Vánoce tak alespoň na Silvestra :) Rozhodl se že mi to vynahradí. Šli jsme tedy společně na vnitřní nádvoří bruslit.

Milý deníčku od Julie

Dneska byl Silvestr.

Opět jsem si ráda přispala. Kdo by toho nevyužil když není škola :) Vstala jsem tedy,navoňěla se parfémem, učesala a namířila si to do hrušky, protože jsem měla strašný hlad.
Ve vstupní síni jsem pak potkala Julii a Adama. Jim by to tak slušelo spolu :) Nikde jsem neviděla Andyho, tak jsem šla k nim a pozdravila je. Chvilku jsme si povídali a pak šli bruslit.

Tak jsem si dneska ráno zase přispala :D Nečekaně :D
Vedle mé postele na stolečku ležel nějaký deník a na něm lísteček. Zvedla jsem se tedy a přečetla si lísteček. Byl od Julie :) Přála mi krásné Vánoce. Nejspíš už někde v tu dobu poletovala po hradě :)

Potkala jsem jí ve vstupní síni :) Poděkovala jsem jí za dárek a objala jí.

Dneska byli opět trhy ve 3.patře.Rozhodla jsem se tam znovu zajít.Když jsem vyšla z koleje zjistila jsem,že nemám peněženku.Vrátila jsem se tedy na kolej. Jakmile ksem vešla a blížila se ke schodům,objevil se tam John. Zastavil se a koukal na mě.Polil mě studený pot.Už je to tak.Bojím se ho. Od té doby co jsem se sesypala u lotroskopu když jsme měli ten konflikt se trochu rozklepu i když ho vidím jenom ve vstupní síni. Opřel se o sloup u schodů a nepustil mě dál.

Když jsem se dneska ráno probudila, myslela jsem si že to bude normální sobota. Ale pletla jsem se. Už jenom sen který se mi v noci zdál byl zvláští, ale na první pohled vypadal neškodně. 
Roztomilí Cornwallští rarachové, které jsem potkala ve vstupní síni, vypadali nevinně. Ale po chvilce je něco popadlo a začali na mě útočit. Chvilku jsem se bránila, ale po chvilce už jsem nemohla. A tak mi ty potvory ukousli ucho. Brrrrr... Bylo to dost hnusný...

K snídani jsem si dala pár muffinů a hrníček kávy. Káva mi moc nechutná raději mám kakao ^^ :) Ve velké síni skoro nikdo nebyl. Všichni nejspíš ještě spali. 
Jakmile jsem se najedla, šla jsem do vstupní síně. Rozhlédla jsem se ,ale nikdo tam nebyl. Rozhodla jsem se tedy že si sednu na schody a počkám až příjde Andy nebo Julie.
Asi za 10 minut přišel Andy. Šel se taky nasnídat. Počkala jsem na něj ve vstupce.Rozhodli jsme se že si půjdeme procvičovat kouzl do lotroskopu.

V lotroskopu nikdo nebyl, což bylo fajn. Tak jsme procvičovali a procvičovali. Občas jsme si dali takový menší zápas :D Většinou vyhrál :) Jak jinak. Konečně jsem se naučila everte :D
Tak jsem tam tak stála a kousek ode mě stál Andy a procvičoval si všelijaká kouzla. A k mé smůle jsem mu stála přímo ve směru hůlky a omylem mě evertem srazil na zem. Dopadla jsem přímo na levou ruku.

Když jsem se vrátila od rodičů zamířila jsem rovnou do Kotle.
Ve výklenku u stolu pro dva seděl Andrew. Hlavu měl založenou v rukách a vypadalo to že brečí. Šla jsem rychle za ním.
Doopravdy plakal. Bylo mi ho hrozně líto a chtělo se mi brečet taky. Nejprve mi nechtěl říct proč, ale pak mi to řekl.

 Byla středa večer.

Seděla jsem u sebe v pokoji když najednou přiletěla sova. Nesla mi obálku. Byla od mého otce.
Psal jestli bych nemohla na chvíli domů že musí Camile odvést do porodnice. Těšila jsem se. Nejen že budu mít další 2 sourozence, ale také že uvidím zase bratry,tátu a Camile.
Ihned jak jsem dočetla dopis jsem si hodila do tašky pár věcí a vyrazila na cestu. Nečekala jsem ani moc dlouho na nádraží.

Cesta utekla vcelku rychle :) Doma jsem byla asi kolem 9. Bohužel to rychleji nešlo :/ Když jsem přišla domů Camile s taťkou už na mě čekali v předsíni. Z obýváku bylo slyšet kluky, takže mi bylo jasné, že je budu muset uspávat. Nebyla jsem zrovna dvakrát nadšená, protože jsem byla po cestě unavená.

Stephanie Green

narozena: 12.5.1986 v Rosemary Westlake v Cardiffu
Je menší atletické postavy. Má modré oči po matce a delší hnědé husté vlas. Když se usměje tak se jí na pravé tváři objeví ďolíček.
Mezi její koníčky patří hlavně sport. Dále pak čtení knih nebo chození ven do přírody s přáteli.

 Ráno mě Andrew probudil snídaní do postele. Bylo to milé probuzení. Připravil mi tousty s marmeládou a džus.
Celý den probíhal tak nějak normálně a vcelku nezajímavě. Tak přeskočím k podvečeru.

Byli jsme se s Andrewem pojít. Došli jsme na nějakou louku. Tam mi řekl že mi zaváže oči a že mě povede. Moc nadšná jsem z toho nebyla. 

Po asi 5 minutách chůze jsme někam došli. Vůbec jsem nevěděla kde jsem, kvůli tomu blbýmu šátku. Řekla jsem mu ať mi ho sundá,když už jsme zastavili.Ale neodpověděl. Bylo slyšet jen šustění listů.