"Normální" den

Když jsem se dneska ráno probudila, myslela jsem si že to bude normální sobota. Ale pletla jsem se. Už jenom sen který se mi v noci zdál byl zvláští, ale na první pohled vypadal neškodně. 
Roztomilí Cornwallští rarachové, které jsem potkala ve vstupní síni, vypadali nevinně. Ale po chvilce je něco popadlo a začali na mě útočit. Chvilku jsem se bránila, ale po chvilce už jsem nemohla. A tak mi ty potvory ukousli ucho. Brrrrr... Bylo to dost hnusný...

K snídani jsem si dala pár muffinů a hrníček kávy. Káva mi moc nechutná raději mám kakao ^^ :) Ve velké síni skoro nikdo nebyl. Všichni nejspíš ještě spali. 
Jakmile jsem se najedla, šla jsem do vstupní síně. Rozhlédla jsem se ,ale nikdo tam nebyl. Rozhodla jsem se tedy že si sednu na schody a počkám až příjde Andy nebo Julie.
Asi za 10 minut přišel Andy. Šel se taky nasnídat. Počkala jsem na něj ve vstupce.Rozhodli jsme se že si půjdeme procvičovat kouzl do lotroskopu.

V lotroskopu nikdo nebyl, což bylo fajn. Tak jsme procvičovali a procvičovali. Občas jsme si dali takový menší zápas :D Většinou vyhrál :) Jak jinak. Konečně jsem se naučila everte :D
Tak jsem tam tak stála a kousek ode mě stál Andy a procvičoval si všelijaká kouzla. A k mé smůle jsem mu stála přímo ve směru hůlky a omylem mě evertem srazil na zem. Dopadla jsem přímo na levou ruku. Začalo mě to šíleně bolet. Andy mi hned pomohl na nohy. Strašně se mi omlouval. Příště si musím stoupnout někam jinam.
Když mi prstem prohmatával ruku, bolelo to. Tak jsme šli do umývárek k Mrzimoru kde jsem si ruku omyla studenou rukou a Andy mi jí zavázal kusem sprchového závěsu. Bolelo to jako čert... Doufám že to bude v pořádku.
Rozhodli jsme se, že se vrátíme do lotroskopu. Stále tam nikdo nebyl. Celkem zvláštní. :D Najednou se tam objevila Lou s nějakým klukem kterého jsem neznala. Nezajímala jsem se o ně a procvičovala jsem si dál kouzla. Najednou jsem slyšela Lou jak mu nadává že je prase... Koukla jsem směrem k nim... Ten kluk zvracel slimáky.. fuj..A Lou za chvilku taky... Bylo celkem vtipný je pozorovat jak se honí po lotroskopu :D

Po chvilce tam na nás bylo moc lidí, tak jsme šli na střechu. Tam nebyl opět vůbec nikdo :D Seděli jsme tam na lavičce a povídali si... Furt se mi omlouval za tu ruku. Když se nad tím tak zamyslím je to chyba nás obou. Já stála na špatném místě ve špatnou dobu, a on se měl podívat kam míří :)

Chvilku jsme tam seděli a pak šli do velké síně, pak do hrušky a pak zase ke skleníkům. Ale to už bylo po večerce. Potichu jsme se proplížili spátky k hrušce. Ale někdo tam byl.. Trochu mě to vyděsilo.. Byly to asi 4 dívky. Podle hlasu jsem poznala Sus a Vin. Chtěli abychom si s nima zahráli nějakou hru. Tu jsem moc nepochopila a tak navrhly menší souboje. Kývli jsme a šlo se. Po chvilce zmizely v nějaké zdi... Šli jsme s Andym stranou.. Rozhodli jsme se že to raději riskovat nebudeme, a že půjdeme zpátky do lotroskopu. 
Bylo už asi půl hodiny po večerce takže jsme se plížili celkem dost potichu.

K mému překvapení tam někdo byl. Byla to nějaká mladší holka...Andy jí znal. Jmenovala se myslím Viki. Procvičovala si tam kouzla. Tak jsme jí s něčím pomohli a naučili jí pár dalších barev jisker.
Najednou ke mě přiletěla nějaká černá sova. Docela jsem se lekla. Vzala jsem si od ní roličku a ona zase odletěla. Nešlo mi to rozvázat. Ruka mě pořád bolela. Andymu to taky nešlo, tak jsem použila hůlku. Na lístečku stálo něco ve smyslu: Stephanie Green doufám že vás nikdo nechytil.. a ještě něco :D Byl tam podpis N.
Zamyslela jsem se kdo by to tak mohl být. Ani Sus ani Vin nemájí jméno ani příjmení na N. Zeptala jsem se tedy Andyho jestli neví kdo tam ještě byl a kdo se jmenuje na N. Taky nevěděl. Vrtalo mi to hlavou. Kdo to asi může být. Zítra se jich zeptám.
Po chvilce Viki odešla. Ještě chvilku jsme tam seděli, přeměňovali dort na jablka a zase zpět.
Když už jsme začali být unavení, Andy mě chtěl jít doprovodit ke koleji. Vymyslel taky že budeme hrát náměsíčné když nás někdo chytí :D tak jsme si sundali boty,kravaty, pláště a šli jsme.

Už jsme byli skoro u koleje když najednou se tam objevil ten slizák John Gilbert .Andy mi nenápadně šeptal ať jdu spát. Vyděšeně jsem se tedy vydala směrem ke koleji. Najednou jsem uslyšela John na někoho křičí ať ho chytne. Nemohla jsem to tak nechat. Něco uvnitř mi říkalo ať za nimi běžím taky. Tak jsem šla. Když jsem byla za umývárkama, najednou se rozsvítilo světlo a stál tam John! Srdce jsem měla někde úplně jinde. "Chyť jí!"zakřičel. Vzala jsem nohy na ramena a utíkala ke koleji. Už z dálky jsem křičela heslo. Vběhla jsem do spolky a rovnou do pokoje. Srdce mi bušelo jako o závod. Udýchaně jsem si lehla do postele a koukala do stropu. 

Ještě teď se mi třepou ruce. Asi už bych měla jít spát. Doufám že usnu. I ta ruka celkem bolí :(